Jsou velké jazzové kapely na odpis nebo ne? Jsou přežitkem minulého století a nebo se v hudebním místopisu usadí jako kdysi klasické symfoňáky, které se nezměnily dodnes? Tenhle odvážný dotaz si klade a kladlo na mysl jistě mnoho příznivců a milovníků téhle báječné muziky, která začala okouzlovat naše předky už skoro před 100 lety. Zvláště to zajímá ty, kteří si myslí, že bandy, které založili jejich věhlasní kapelníci, nemají šanci bez nich žít. Ale jak se ukazuje, někdy to docela jde. Dá to vždycky ovšem trochu víc práce ten rozjetý vlak bez svého strojvedoucího udržet v dobře zajetém tempu, než když to jelo v kolejích, které pokládal a dobře udržoval on sám.

Orchestr, který založil Gustav Frkal (až teprve pod vlivem bouřlivých válečných událostí přejmenovaný podle chemické značky na jméno Brom) nastoupil do svého prvního profesionálního angažmá v červnu 1940 v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Tehdy asi ani on sám nepředpokládal, že tato kapela bude hrát pod jeho vedením až do 25.září roku 1995, kdy mu srdce dotlouklo v pět hodin ráno. Za dobu její po

hádkové existence se zakladatelův velký sen skutečně naplnil. Získala světové renomé, v šedesátých letech minulého století se zařadila podle amerických odborníků mezi 10 nejlepších big bandů světa. Jako sólisté s ní účinkovali ty největší hvězdy jazzu i popu, např. Maynard Fergusson, Dizzy Gilespie, Dianna Ross se skupinou The Supremes, Ray Conniff, Ben Cramer, VOX, Bill Ramsey a další. Značka Brom se usadila mezi nejuznávanější v povědomí odborné i laické veřejnosti.

Rokem 1995 ovšem existence tohoto tělesa neskončila. Pouze začala nová etapa jejího života s mírně pozměněným názvem pod vedením Vladimíra Valoviče z Bratislavy, kterého ještě za svého života řádně do funkce jmenoval Gustav Brom i s některými novými hráči. Rázem se kapela stala mezinárodní, protože za své pulty se sjíždí muzikanti nejen z Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy ale i z Bratislavy a odjinud ze zahraničí. Dobře rozjetý rychlík jede dál. Od června 1940 do dnešního dne najdete jméno Gustava Broma na 576 hudebních nosičích domácích i zahraničních vydavatelů a nahrávky z prvních poválečných let se pomalu stávají sběratelským artiklem.

Dnes toto těleso nabízí v plném lesku koncertní programy jazzové i populární hudby, ale i doprovodnou hudební složku pro plesy a programy zábavného typu.